Chalupa Horákovská č.d. 11.

V roce 1576 držela onu chalupu Dura Divisska, pozůstalá vdova se sirotky svými Kubou, Reginou, Annou, kteří k tomu statku měli rovným dílem spravedlnost. V roce 1578 provdala se Dura Divisska za Jana, na něhož onen grunt přešel s dvěma kravami a dvěma jalovicemi. Grunt byl ošacován na 70 kop míš. a byl hospodář povinnen složiti sirotkům 25 kop a kromě toho i sirotky, kteří ještě let nedošli, při sobě všelijak náležitě stravou i šaty vychovati. V pondělí po neděli masopustní prodal Jan Diviss svůj grunt se všemi právy a se vším od starodávna příslušenstvím r.1590 Bartoloměji Horákovi za 130 kop. V roce 1603 měl Bartoloměj Horák grunt zaplacený. V roce 1607 byla témuž Bartoloměji Horákovi pronajata zahrada, kteráž jest při vinici za nájem 20 gr. míš., 2 slepice.
Rod Horákův přečkal na chalupě válku třicetiletou. Roku 1712 lehla chalupa popelem a po druhé vyhořela až na stodolu 1861. Poslední rodu Horákova, František Horák, chalupník v Dobřichovicích č.11 uzavřel sňatek manželský s Františkou Sýkorovou, dcerou souseda a rychtáře Jana Sýkory z Dobřichovic 45 a zemřel jako výminkář na statku 45. Po něm zdědila chalupu dcera jeho Veronika, která se provdala za Josefa Balouna, gruntovníka z Dol. Mokropes. Pozemky chalupy č. 11 byly spojeny s polnostmi č. 45. Obě pak živnosti zdědila dcera zemřelého Josefa Balouna Vlasta provdaná za učitele Františka Fürsta.
Obytné stavení bylo pronajímáno a sídlila tam kdysi tabáčnice, sadař Křikava a různí zemědělští dělníci.
V roce 1756 měla chalupa výměry 22 strychů 2 věrtele a 3 strychy a 1 věrtel luk, z nichž se sklízelo 3 1/2 vozu sena a 1 vůz otavy. Jména polí: Na břehách, pod kamenem, v luhách, u Prinku, v Ráblicích, pod vinicí, u struh, v hůrkách, na kopaninách.

zpět